Již pošesté se dívky kategorie U15 rozhodly místo úklidu, tvorby výzdob a barvení vajíček strávit velikonoční svátky basketbalem a vydaly se na mezinárodní Easter Tournament do Ostravy. Kromě dobrého basketbalu a srovnání v mezinárodním měřítku, bylo cílem utužení kolektivu a příprava na červnové vyvrcholení sezóny na domácím turnaji MoheBa 2023. Los nám přiřadil několik zajímavých soupeřů, se kterými jsme ještě nikdy nehráli (Trenčín, USK Praha nebo Maďarský Györ), tak vzhůru do toho. V následujících čtyřech dnech nás čekalo šest utkání.
Od turnaje jsme neměli nějaká přehnaná očekávání. Chtěli jsme si opět dobře zahrát a hlavně otrkat méně zkušené holky, které v sezóně nedostávaly tolik prostoru jako stálice ze základu.
Prvním soupeřem, který odnesl naše cestovní nadšení a nadržení do zápasu, byl BK AS Trenčín. Holky ještě nahecované z vlaku a nadopované řádným množstvím dupetek na Slovenky vlétly a daly najevo, že i když kvalita a množství jsou spíše na straně soupeře, Mohelnice se tentokrát nedá a je připravená ve svém prvním zápase urvat výhru za každou cenu. Prakticky v celém svém průběhu poměrně vyrovnaný a napínavý zápas skončil naší těsnou výhrou 31:27.
Tím jsme završili naše slavnostní entrée do turnaje a ustoupili do ústraní. V rámci zachování rovnováhy dobra a zla, jing a jang, štěstí a neštěstí, radosti a smutku a lásky a nenávisti jsme prokázali absolutní nesobeckost a v následujících čtyřech zápasech nechali vyniknout hru soupeřek:
- ŠKP Banská Bystrica – BK Mohelnice (77:27)
- BC Kolín – BK Mohelnice (60:31)
- USK Praha – BK Mohelnice (110:12)
- UNI Györ NKA – BK Mohelnice (64:22)
Zejména týmu USK Praha jsme udělali velikou radost. Při pomyšlení, jakých výsměchů a ústrků by byly hráčky věhlasného týmu v případě prohry s Mohelnicí vystaveny, se nám všem udělalo nevolno a po jednomyslné dohodě jsme jim do poločasu vstřelili jen jeden koš. Nedokážete si představit, co taková maličkost udělala se sebevědomím a hrou Pražanek, které se neskutečně herně zvedly a v turnaji dokráčely až do finále, ve kterém s přehledem přehrály ševkyně ze Zlína.
Těmito výsledky jsme se, mohlo by se zdát bohužel, uvrhli do skupiny bojů o paté až deváté místo, ale nenechte se zmýlit. Vše má svůj vyšší smyls, vše má svůj důvod.
V posledním turnajovém dni na Boží hod Velikonoční, před posledním zápasem jsme si řekli DOST. Charita je strašně hezká věc, ale jsou okamžiky, kdy je potřeba taky brát. Poslední utkání vyhrajeme a domů pojedeme jako vítězové!
Černý Petr tak zůstal v ruce holkám z Basketu Ostrava, které si myslely, že naše dobrota je nekonečná, a že si také trochu pohoní ego, ale se zlou se potázaly. Už při předzápasovém rozcvičení létaly jiskry. Tým byl nahecovaný a i střídačka byla ve varu. Hodně tomu teda pomohla Anička Čapinátor, která v tu dobu měla cca 39,5 °C a v očích blesky. Běda, kdyby některá hráčka nenechala na hřišti všechno, to by Čapina asi vybouchla jako přetlakovaný papiňák. Tato hustá atmosféra se jako černočerná tma přelila přes hřiště až na střídačku Ostravaček, na které sedla a zůstala tam. To jsou ty okamžiky, kdy jako trenér víte, že soupeř se může třeba rozkrájet, ale tento zápas je prostě váš. I přes intervalové hokejové střídaní dvou pětek soupeře jsme Basket Ostrava přejeli rozdílem čtrnácti bodů 36:22 a bylo vymalováno.
Na turnaji jsme tak obsadili krásné sedmé místo a s pocitem vykonaného dobra šťastní jeli domů. Zde je ještě pár faktických a statistických údajů:
Celkové skóre: BK Mohelnice – Ostatní 162:360 (29:86; 29:101; 58:84; 46:89).
Body v zápase: Gürbüz Helena 54, Lávičková Adéla 41, Kučerová Marie 38, Šafářová Anna 9, Macháčková Barbora 8, Jořenková Eliška 7, Mekysková Eva 2, Veselá Karolína a Stárková Martina bez bodu.
Šestky celkem (23/59; 39 %): Šafářová 5/14, Gürbüz 11/24, Jořenková 1/2, Mekysková 0/2, Kučerová 2/7, Lávičková 4/10.
Trojky (celkem 10): Gürbüz 1, Kučerová 4, Lávičková 5.
Fauly (celkem 65): Šafářová 10, Gürbüz 12, Macháčková 12, Jořenková 4, Mekysková 2, Kučerová 15, Lávičková 7, Stárková 3 a Veselá bez faulu.
Fotky z turnaje viz naše galerie.
Z Ostravy nezávislý zpravodaj Standa Blábol.
PS: Zajímavý herní poznatek v kategorii dívek U15. Z celkového počtu devíti týmů hrály minimálně čtyři týmy jako svoji hlavní obranu (po většinu zápasu) zónu 2-3. Přitom se nejednalo jen o ty méně herně vyspělé týmy, ale i o týmy dobré, s dostatečným počtem dobrých hráček a zjevnou kvalitou jak na hřišti, tak na střídačce (hráčskou i trenérskou). Což je zajímavá věc, protože na všech seminářích a trenérských školeních si říkáme a navzájem se utvrzujeme v tom, že zóna je v těchto kategoriích nepřípustná, nevhodná, stupidní a hlavně pro rozvoj hráček a týmu kontraproduktivní…Čert se v tom vyznej a babo raď…
