Výsledek zápasu: 34 : 107 (5:19, 14:25, 9:34, 6:29)
Zápasy s Jeseníkem mají vždy zvláštní náboj – jsou plné bojovnosti a emocí. Nejinak tomu bylo v sobotu v Mohelnici. Bohužel tentokrát si kluci z BK Mohelnice odnesli prohru 34:107. Už několik dní před utkáním bylo cítit, že někteří naši hráči zápas „prohrávají“ v hlavě. Podle statistik předchozích zápasů si mnozí spočítali, že Jeseník je lepší, a věděli také, že soupeř je plný vysokých a silových hráčů, se kterými hra prostě bolí. Ačkoliv jsem se snažil tyto obavy rozptýlit, u některých se to evidentně nepovedlo. Poraženeckou náladu podpořil i předpoklad, že kvůli nemoci nenastoupí náš nejlepší střelec Franta, a navíc další hráči během týdne prodělali lehčí virózy.
Začátek zápasu byl nervózní z obou stran. Herně bylo utkání zpočátku relativně vyrovnané, ale zakončení se nedařilo ani jednomu týmu. Je možné, že kdyby nám to začalo padat dříve než soupeři, vyvíjel by se zápas jinak. Jenže to byl Jeseník, kdo jako první dokázal prolomit střeleckou nervozitu – a od té chvíle se postupně rozjížděl. Jeseník výborně využíval svou obrovskou výškovou a silovou převahu, a to jak v útoku, tak při obranných i útočných doskocích. Soupeř obětavě bránil perimetr, výborně vystupoval na naše střelce a nebál se chodit tvrdě do zakončení dvojtaktem. My jsme se naopak příliš často zmohli jen na střelbu z dálky. Našim tradičním střelcům zvlhl střelný prach a i když obrana perimetru fungovala jakž takž, v momentě, kdy se soupeř dostal do „bedny“, naše obrana selhávala. Po polovině utkání bylo o výsledku prakticky rozhodnuto. Proto jsem se rozhodl využít zápas i jako příležitost pro zkušenosti všech hráčů – do hry se postupně dostala celá lavička Mohelnice. Jeseník pak postupně navyšoval své vedení až na konečných 34:107.
I přes vysokou porážku je potřeba vyzdvihnout některé individuální výkony. Mirek Strachota opět překonal svůj nejlepší výkon v sezoně a dokonce si vytvořil nový osobní střelecký rekord. Kuba Moťka se nebál brát na sebe odpovědnost, neohroženě vyvážel míče přes agresivní presink soupeře a chodil do zakončení. Velmi solidní standard si odehráli i Vojta Slepička s Tomášem Fuchsem, kteří se snažili bojovat až do konce, a to jak v obraně, tak v útoku a Franta Sedlačík, který nakonec přes prodělanou nemoc dorazil v průběhu první čtvrtiny a podal obětavý a bojovný výkon. Nikdo z týmu vyloženě nepropadl. Problémem bylo spíš to, že proti tak silnému soupeři, jakým Jeseník v rámci naší soutěže bezpochyby je, by musel celý tým předvést výjimečný výkon v obraně a zároveň nebojácný výkon v útoku. To se tentokrát nepovedlo.
Každý tým má zápasy, kdy nejde vše podle představ. Tohle byl jeden z nich. Výsledek tohoto zápasu ale nesmí překrýt obraz celé první poloviny sezony. Kluci z BK Mohelnice ze sedmi zápasů šest vyhráli – a v těchto utkáních soupeře nepřejeli jen výsledkově, ale i herně. Proti Jeseníku jsme dostali tvrdou, ale užitečnou lekci. Teď je důležité si z ní vzít to dobré, zapomenout na strach z papírově silnějšího soupeře a dál pracovat.
I přes sobotní debakl můžeme být na naše kluky hrdí – sezona je rozjetá výborně a podobné zápasy je posunou zase o kus dál.
Trenéři: Martin Moťka, Zdeněk Slepička
