Tak to konečně začalo. Bitva o basketbalovou Středozem a naše bytí a nebytí se nakonec v prvním kole rozhořela na mohelnické palubovce a to proti Prostějovu. Podle mnohých sázkových kanceláří, sportovních znalců nebo ezo vstoupenců mělo jít o nejpikantnější souboj ze všech vzešlých duelů. Na jedné straně Prostějov posílený několika playery z KNBL a 2. ligy, který v nadstavbě neokusil pachuť porážky a tlačen vedením klubu letos soutěž ovládnout. Na straně druhé my, kteří jsme klasické cesty jako účelové posilování se nebo tvrdší trénování opustili už dávno a k přípravě jako vždy přistoupili po svém, hledaje po vzoru českého velikána Járy Cimrmana neprobádané cesty vedoucí originálním přístupem k úspěchu.
Jak se mnohé světové týmy před blížícím se šampionátem uzavírají do své kostky a veškerou komunikaci s okolním světem omezují na minimum, aby se mohli plně koncentrovat jen na sebe, my přestali komunikovat úplně. Nejenže jsme v nadstavbě přestali publikovat články z našich zápasů, které byly beztak důvodem našich četných proher, když jsme soupeřům jak na podnose servírovali naše interní basketbalová data. My pro sichr odřízli komunikaci nejen na sportovní, ale i osobní rovině a nemluvili vůbec s nikým. Pravda, někdy nám to teda značně komplikovalo běžný život, jako třeba v případě Drlova charitativního recitálu nebo Zdenovi poutavé dentální přednášky, kdy po celou dobu na posluchače jen zíral a na konci jim ještě z probraných témat dal napsat test. Z prožité zkušenosti máme ovšem také pozitivní zpětné vazby. V rodinách některých našich playerů došlo po dobu naší mlčenlivosti prý ke značnému zlepšení atmosféry, když si zejména manželky pochvalovaly, že jim konečně pořádně nasloucháme. Vlastníci domácích mazlíčků pak upozorňovali na jakési sblížení se se svými němými tvářemi, kdy třeba Machyho rybičkám se prý ploutvičky samou radostí kmitaly tak rychle, až vylétávaly nad akvárko, následovaly ho po celém baráku a jedno paví očko se skalárem za ním dokonce přiletěli až do práce.
S prvním zápasem play-off nám ale tento bobřík mlčení konečně skončil a abychom vás nepřipravili o novinky z basketbalového dění, uvedeme alespoň ve zkratce několik zásadních:
Až na trable se Šimiho zraněním se jedná vesměs o samé úspěchy a do play-off jsme tak nastupovali značně sebevědomí. Trochu nás teda jen rozhodil Prostějov, když nám odmítl odehrát zápas v náš klasický čtvrtek. Chápeme, že ve čtvrtek by asi k dispozici neměl své ligové opory, a i když s tímto přístupem nesouhlasíme, bereme to jako projev úcty vůči naší síle. V samotném zápase se pak ligové zkušenosti začaly projevovat hned od první čtvrtiny a nakonec nám prostějovské posily nasázely přes 50 bodů. Jediní z naší sestavy, kdo dokázali na vyšší rychlostní obrátky přepnout, byli young gunners Honzik s Robinem a hlavně Honzik nás dokázal svými trojkami a nájezdy v zápase jakštakš držet. Ještě v půlce poslední čtvrtky jsme se přiblížili na rozdíl 7 bodů, ale nakonec jsme stejně padli 64:84
Odveta se hraje teď v pátek a už není cesty zpět. Buď se nám slovy mohelnické legendy Jardy Mikuldy podaří ztopořit, Prostějov šmikneme a zajistíme si tak postup do Přerova na Final4 turnaj o postup do 2. ligy nebo nám letošní sezóna skončí a my se pomalu začneme chystat na drillování fyzičky při fotbálku na umělce…. který hrajeme asi ještě líp než basket.
Všem fanouškům DĚKUJEME!!! za nebývalou a neúnavnou podporu při domácích kláních. Počty lidí na ochozech mohelnické arény trhaly po celou sezónu rekordy. V porovnání s ostatními účastníky "pralesní" Středomoravksé ligy mužů jsme tuto soutěž v tomto ohledu vyhráli.
Mohelnice – Prostějov 64:84 (13:21; 25:34; 45:62)
Body: Zapletal 25, Petřivalský 9, Ambrož 7, Mikulášek 5, Oliva 4, Kopp 4, Hopjan 4, Macháček 3, Hauser 3.
Šestky 12/6: Hopjan 4/2, Hauser 3/1, Ambrož 2/2, Kopp 2/0, Macháček 1/1.
Trojky 8: Zapletal 5, Petřivalský 1, Ambrož 1, Mikulášek 1.
Sííí ya pod bezednými koši
