Mohelnice vstoupila do utkání způsobem, který čekal málokdo. Ještě že Peťa M. stihl opustit pozici barmana a usadil se jako pomocník u zapisovatelského stolku, protože jinak by ani nemohli u stolku stíhat připisovat body Přerovu. Stav 0:13 naskočil dřív, než si někteří hráči uvědomili, že už proběhl úvodní rozkok a zápas je v plném proudu. Pár věrných fanoušků, kteří na zápas dorazili, si tak mohlo myslet, že je rozhodnuto ještě dřív, než se stačili pohodlně usadit.
Avšak vše bylo zřejmě součástí naší taktiky povolit – přitáhnout. Za stavu 0:13 jsme si vzali time-out, řekli si, že soupeře z Přerova jsme namlsali už dost, a konečně jim ukážeme, co jsme se za tu spoustu let, o které hrajeme košandu déle než většina mladíků proti nám, naučili. Taktika vyšla náramně! Soupeř, který byl v oblacích a během přestávky místo taktiky řešil, zda dá 100 nebo rovnou 150 bodů, nestačil reagovat na naše „přitažení“ a my se začali rychle dotahovat.Po krásné trojce Šimona Vlka a koši Ondry Franka jsme se dostali na dostřel 20:21. V tu chvíli přišla šance soupeře zlomit. Dvě šestky, možnost otočit skóre a poslat Přerov do kolen ve stylu povolit – přitáhnout. Jenže míč si zřejmě řekl, že kolena soupeře ještě dnes bolet nemají – nepadla ani jedna.
Přerov se nadechl, znovu převzal kontrolu a postupně si vybudoval dvouciferný náskok. Podruhé už se nám bohužel přitáhnout nepovedlo a soupeř si náskok pohlídal až do závěrečného klaksonu. Skóre se tak zastavilo na hodnotě 65:86 pro Přerov.
Ve chvíli, kdy už bylo jasné, jak zápas dopadne, jsme se navíc rozhodli pošetřit naše největší hvězdy, včetně 4. nejlepšího střelce celé soutěže Ondry Franka. Nechtěli jsme riskovat jejich zranění v rozhodující části soutěže a následném play-off.
Na palubovku se tak dostali mohelnictí mladíci, kteří si mohli do svých statistik připsat další minuty a nabrat cenné zkušenosti. Dokonce stojí za zmínku, že jedinými hráči s kladným znaménkem v hodnocení +/- byli právě mladíci Ondra a Pepa.
Velkou kaňkou utkání byla návštěva diváků. Zdá se, že porážka na Dukle byla pro některé fanoušky natolik bolestivá, že se rozhodli nasadit domácí bojkot. Přesto můžeme všechny uklidnit – nejsme fotbalová reprezentace. I pro pár věrných, kteří dorazili, po zápase proběhla děkovačka, potlesk a upřímné poděkování.
Pár čísel pro milovníky statistik a hnidopichy
Trojky:
V zápase jsme dali 4 trojky, což je těsně pod naším sezónním, který činí 4,8 trojky na zápas.
Střelci: Hauser 1, Vlk 1, Frank 1, Mikulášek 1
Trestné hody:
11/23 (47,8 %) – zhoršení už tak hrůzného sezónního průměru 53,3 %
Horneš 0/1, Mikulášek 2/4, Frank 8/14, Ambrož 1/4
Střelci:
Frank 29, Horneš 10, Mikulášek 9, Hauser 7, Faltus 4, Vlk 3, Ambrož 3
