Půlka sezóny za námi a my k prvnímu odvetnému utkání vyráželi do Lipníka s cílem pokusit se jim vrátit asi 20 bodovou prohru z domácí palubovky. Na první pohled od nás kvůli absenci několika playerů základní sestavy možná troufalost, na straně druhé posílení mladými puškami Honzou Zapletalem a Robinem Petřivalským a pak hlavně zastupujícím coachem Peťou „Mike“ Miketou.
Peťa se nám po velkých zdravotních komplikacích konečně vrátil do města, a i když na nějaké to pobíhání po hřišti to ještě úplně není, věříme, že cesta dřiny a trpělivosti, kterou si zvolil, ho jednou nejen na palubovky zas znovu přivede a my držíme palce. Prozatím se při absenci našich trenérů pasoval alespoň do role šerifa naší bandy, kterému v boji za basketbalovou spravedlnost po mohelnicku zdatně pomáhali dva mladí pistoleros Honzik s Robinem. Ti do Lipníka čadili jednu trojku za druhou, Honzik výkon korunoval trestnými hody, Robino nájezdy do koše a dohromady pak zasypali Lipník 39 body, což byla víc jak polovina našich bodů. Respect borci. Po jejich kanonádě a závěrečné siréně se celý Lipník najednou vylidnil a ztichl, na barácích se se skřípotem jen pohupovaly vylomené okenní rámy a v ulicích města byste narazili leda na osaměle potulující se psy a povalující se chuchvalce stepních běžců.
My ostatní jsme pak v průběhu zápasu vlastně mohli jen v klidu ze saloonu přihlížet, jak šerif a jeho pomocníci demolují lipníkovské gringos na prach. A když už nás Lipník jednu chvíli přece jenom začal stahovat a my se přestali soustředit na hru a až moc diskutovali s rozhodčími, vzal si během time-outu slovo Rades, aby všechny zas uklidnil. Pak jen mírným hlasem Jirky Luňáka z Okresního přeboru pronesl motivační řeč ve stylu....„Já chci, abyste tyhle negace, který v sobě máte, že prostě neumíte říct slušný slovo, tak radši kdybyste to přetavili na něco pozitivního. A hlavně, nekomentujte rozhodčí.“ My na jindy emotivního Radese zírali jak na zjevení, ale po time-outu při prvním sporném zákroku přišla jeho jak jinak okamžitá verbální sprcha směrem k rozhodčím „Co to pískáš, ty ……. Ty seš normální ……“ a my ho zas poznali. Nee, Rades tak sprostej jak Jirka Luňák teda nebyl, ale v ten moment by Radese běsu nezbavil ani pohled na blaženě se usmívajícího Dalajlámu hrajícího na harfu.
Po celé utkání jsme navíc měli v záloze ještě další trumf, a to v podání Zdenu LeBrona. Ten, dobře si vědom lipníkovských špehů, už od nasednutí do auta v Žádlovicích kdykoliv jsme cestou někoho zahlédli, přibrzdil a ze staženého okýnka mu povykládal, jak to dneska v zápase rozstřílí a že si rozhodně jede pro rekord. Pravda, cesta se nám sice trochu protáhla, ale když jsme po pár dnech do Lipníku konečně dorazili, past sklapla. Lipník z obavy před Zdenovou smrští totiž na jeho hlídání nasadil všechny své hráče naráz a párkrát za ním po hřišti běhali dokonce i paní uklízečka s úklidovým vozíkem a správce s jezevčíkem. Než si pak Lipník uvědomil, že návnadu spolkl jak Baloun paštiku i se staniolem, naši young gunners zatím naprosto nebránění vystříleli náskok a my vezeme zaslouženou výhru 74:62. A Zdena, který se celý zápas potýkal s nejdrsnější obranou v historii basketbalu? Nakonec se s kbelíkem na hlavě přes blokujícího jezevčíka stejně dokázal dvakrát prosadit a jeho rafinovanost a oběť pro tým jednou vstoupí do učebnic basketbalu.
Lipník – Mohelnice 62:74 (17:21; 37:34; 43:54)
Body: Petřivalský 20, Zapletal 19, Mikulášek 10, Hauser 10, Drlík 6, Ambrož 5, Hopjan 4.
Šestky 23/17: Zapletal 10/8, Hauser 5/3, Mikulášek 4/3, Drlík 2/2, Ambrož 2/1.
Trojky 7: Zapletal 3, Petřivalský 2, Mikulášek 1, Hauser 1.
Soutěž s rošťákem
Možná z překvapující výhry nebo prostě jen proto, že to byl vždycky raubíř, si pak pro vás jeden z našich playerů připravil na pozápasovém foto speciální formu oslavy. Takže kdo z fans na fotce zmíněného rošťáka i přes nečitelnou tvář poznáte, patříte opravdu mezi znalce našich hráčů a my se vám jako odměnu na „Vánočním dni basketu“ s touto celebritou pokusíme domluvit společné foto.....ale nastylovat na objektiv si ho už musíte sami.
Sííí ya pod bezednými koši
