Byla středa před Vánoci a my okouzlení blížící se sváteční atmosférou vyráželi do Olomouce pro dárky. Ne že bysme teda vyzbrojeni prázdnými nákupními taškami chystali nálet na Šantovku nebo Olympii, ale dárek jsme si tentokrát chtěli zasloužit propocenými dresy proti Dukle.
Poučeni z přechozích let jsme věděli, že zápasy kolem různých svátků se kolikrát nerozhodují pouze na hřišti, ale mnohdy je důležitější samotná příprava a v zápase byl tento faktor znát od první minuty. Zatímco my už měli doma poctivě zaděláno na linecké, formičky umyté a dárky zabalené, abychom se mohli plně koncentrovat jen na hru, Dukla vše honila na poslední chvíli a to ji stálo zápas. Snad neprozradíme nic zásadního z našeho tréninku, ale obdobně přistupujeme třeba i k Velikonocím, kdy už s předstihem vyfukujeme vejce, malujeme kraslice a otloukáme píšťaličky.
Celkové vánoční rozpoložení obou týmů by pak už před úvodním rozskokem rozpoznal i basketbalový analfabet, když náš chorus si při prozpěvování motivačního songu „Půjdem spolu do Betléma“ spokojeně dudlal a na lavce Dukly se stále ještě hnětlo těsto a marně bojovalo se sestrojením mlýnku. A jak takové podcenění přípravy může dopadnout, napověděly hned první vteřiny, kdy Roman přímo z rozskoku poslal do breaku Borise a ten rychlostí sobě vlastní doslova dokráčel pro první týmové body. I v dalším průběhu jsme pak náskok pohodově navyšovali, a když na nás Dukla zkusila vyrukovat se zónovou obranou, nasázeli jsme jim několik trojek, přidali pár bodů z rychlých breaků a bylo hotovo. Navíc jsme byli hnáni kotlem, kdy nás přijeli podpořit mohelnické trenérské legendy Pavel Miketa s Milanem Brádlerem, jejichž rukama prošli téměř všichni hráči našeho týmu a jejichž trenérské zkušenosti by v součtu vydali skoro za celé století. Takovej support prostě chceme a chceme ho taky odměňovat radostí.
Zbytek zápasu se pak nesl v podobném duchu, jak započal a zatímco my na lavce za pokračujícího dudlání koštovali perníčky a byli upatlaní z vylupování čokolád z adventního kalendáře, Dukla hasila problémy s připalující se purpurou a padající mrkví na sněhulákovi. Vrcholem všeho pak byl po zápase incident ve sprše, kdy jeden z našich hráčů málem uklouzl na kaprovi, ale oba aktéři aspoň ten den ještě vyvázli bez úhony a my si z Olmika vezli dárek v podobě pohodové výhry 71:50.
Dodatečně přejeme všem všechno nejlepší do nového roku, hlavně zdraví a redakce by se ráda omluvila za zpožděné vydání způsobené vánoční odstávkou rotaček v tiskárně…..nooo, a trochu asi i leností.
Dukla Olomouc – Mohelnice 50:71 (8:13; 16:46; 41:58)
Body: Mikulášek 18, Hauser 18, Zapletal 10, Petřivalský 10, Ambrož 9, Macháček 2, Oliva 2, Drlík 2, Kopp bez bodu.
Šestky 17/8: Mikulášek 9/5, Petřivalský 4/2, Oliva 2/0, Ambrož 1/1, Hauser 1/0.
Trojky 7: Hauser 4, Ambrož 2, Mikulášek 1.
Sííí ya pod bezednými koši
