Poučeni z předchozích zápasů, kdy jsme k favoritům utkání přijížděli s taktikou na soupeře vletět a že uvidíme, na co to bude stačit a ono to nikdy stačilo, rozhodli jsme se tentokrát na Zlín vyzrát jinak. Uchlácholit soupeře naší nemohoucností, nechat ho vytvořit si náskok a až bude podřimovat na vavřínech dostatečně jistý si vítězstvím, pak teprve na něj vletět a totálně ho přejet.
Nutno uznat, že hned od úvodního rozskoku jsme měli zápas pevně pod kontrolou. Nájezdy i otevřené střely jsme zahazovali s naprostou elegancí, přihrávky jsme posílali do rukou soupeře nebo přímo do autu, no prostě radost pohledět, jak nám taktika vychází. Vždyť my to dokázali dotáhnout téměř k dokonalosti, když jsme v první čtvrtině tekli už 19:0 a první bod trefili ze šestky asi až po 8 minutách hry. Vše tak vycházelo přesně podle plánu a když jsme na brilantní výkon z první čtvrtky navázali ve druhé čtvrtce 5 body a poločas skončil výsledkem 34:8, panovala u obou týmů absolutní spokojenost. Zlín se blaženě rozplýval nad vytvořeným náskokem a my zas nad rafinovaností naší taktiky hodné největších světových vojevůdců MacArthura, Sun Tzu nebo Napoleona.
Ve druhém poločase tak už jen zbývalo přepnout do ofenzívy a uspaný Zlín začít postupně drtit. Zatím teda nemáme všechna zápasová data podrobená analýze, ale něco jsme museli při plánovaní taktiky asi přehlédnout, protože ač vymyšlené to bylo dokonale, žádný obrat se nekonal a my rupli asi o 30. Jediný, kdo ještě nějak dovedl přepnout do útoku byl Roman, který po půli našupal Zlínu 3 trojky. Ostatní se ale moc nepřidali a korunu tomu dal Boris, který umanutě lpěl na tom, že na obrat je ještě brzo, míjel dál a když pak rozhodčí za stavu 66:37 pískli konec zápasu, zůstal v tabulce střelců na chvostu s 1 bodem.
Ale jak dnes všelijaké motivační a ezo poučky stále omílají, že i negativní zkušenost je zkušenost, tak jsme si zase aspoň vyzkoušeli něco nového a příště už třeba Csaplárova past sklapne. Krom nové zkušenosti nás ve Zlíně potěšil i brutální nárůst počtu našich ultras fans, kdy se k již tradičnímu mohelnickému odchovanci Milošovi Entimu přidali v kotli ještě Milan Šula se ženou a všem za support posíláme dík. Milan se tak zřejmě už pomalu připravuje na domácí odvetu proti Zlínu a byl si načíst hru soupeře. Na loňském plese totiž vyhrál možnost s námi nastoupit do vybraného domácího zápasu a že to schytá právě Zlín se přímo nabízí, protože za něj nastupuje jeho syn Dan.
Jestli Csaplárovou pastí zkusíme překvapit hned v nadcházejícím domácím utkání ve čtvrtek 7. 11. UP Olomouc, necháme na strategickém oddělení našeho klubu. Každopádně malé překvapení by prý mělo proběhnout na baru a samozřejmostí už je promítání fotbalových evropských pohárů.
Zlín C – Mohelnice 66:37 (21:3; 34:8; 53:25)
Body: Oliva 11, Mikulášek 8, Hopjan 7, Teltscher 4, Olbert 3, Hybler 3, Hauser 1.
Trojky 4: Oliva 3, Hybler 1.
Šestky 12/7: Oliva 4/2, Mikulášek 2/2, Olber 2/1, Hopjan 2/1, Hauser 2/1
Sííí ya pod bezednými koši.
