V sobotu 28. 3. 2026 nás čekal dlouho očekávaný zápas s Kroměříží. Očekávaný proto, že se utkaly první a druhý tým tabulky, tedy to nejlepší, co soutěž nabízí. Naší výhodou mělo být domácí prostředí. Jen připomenu, že venkovní zápasy jsme oba vyhráli, a to po našem nejlepším výkonu, takže očekávání byla opravdu vysoká.
V poslední době se bohužel stává standardem, že nám chybí hráči z nejužší rotace, což je pro trenéra i celý tým další výzva. Snad se někdy dočkám plné sestavy, ale i tak nás bylo dost.
Po bojové poradě a řádném rozcvičení jsme se pustili do „války“. První minuty patřily nám – bodově jsme soupeři odskočili a já doufal, že nám to vydrží… nevydrželo. Soupeř protočil sestavu a začal na nás více tlačit. Zejména jejich rychlost a poctivá obrana nám dělaly problémy v zakončení. A když už jsme se dokázali prosadit a šli sami na koš, střelecky se nám nedařilo. To soupeř trestal.
Jedná se o klasický scénář této soutěže – pokud nedáme jednoduchý koš, máme velmi ofenzivní postavení a soupeř pak jednoduchou přihrávkou překoná naši obranu a skóruje. V překladu do „matematiky“ je to minus čtyři body. Celý zápas jsme se drželi na dostřel, skóre se přelévalo na obě strany, ale závěr jsme nezvládli – zejména obranný doskok. Kroměříž nám odskočila a náskok už jsme nedokázali stáhnout. Jednalo se o druhou prohru v sezóně, ale s výkonem i přístupem jsem byl spokojený.
Po krátké pauze jsme nastoupili do druhého zápasu. Ten byl doslova jako z televize – skóre se přelévalo ze strany na stranu, obrana na obou stranách byla velmi intenzivní a každý koš byl bouřlivě oslavován, a to i předsedou na lavičce. Ke konci zápasu bylo skóre stále vyrovnané – nervy pracovaly.
Kroměříž nasadila to nejlepší, co měla k dispozici, a my jsme nezůstali pozadu. Závěr byl velmi emotivní. Na nás se pískalo hodně faulů, často kvůli špatnému obrannému postavení, ale zároveň to ukazovalo, že hráči chtějí zápas urvat. A jak to dopadlo? Nakonec jsme vyhráli o jeden bod – zasloužená odměna za vynaloženou energii a bojovnost. Škoda jen, že jsme neproměňovali jednoduché střely, které mohly rozhodnout dříve.
Závěrem bych chtěl pochválit naši novou kapitánku Justýnu Novákovou, která dřela pro tým na všech frontách – poctivá obrana, precizní přihrávky a hlavně ochota vzít odpovědnost na sebe. Byla hodně vidět. Dalším milníkem byl návrat Adama Diviše do sestavy po náročné nemoci. I on přispěl důležitým košem v závěrečných minutách, stejně jako ostatní.
Musím pochválit celý tým za přístup – bylo vidět, že nám na výsledku záleží a každý do zápasu dal maximum.
Velké poděkování patří také našim ženám, které připravily skvělý bufet. Jejich výdělek pro družstvo byl opět rekordní. Jen tak dál!
Váš spokojený gauč
Výsledky zápasů Mohelnice vs. Kroměříž:
26:34; 33:32
