Dne 7. 3. 2026 jsme měli naplánovanou domácí dohrávku s Olomoucí. Tým zasáhla rozsáhlá marodka, ale na odložení zápasu ani nepřišla řeč – bylo potřeba ho dohrát. Nakonec jsme dali dohromady devět bojovníků, natáhli montérky a po válečné poradě v šatně tým vstoupil do basketbalového kostela na Mlýnské, aby se předvedl.
Nově nás vedla kapitánka Justýnka, která má ve znaku obrovskou bojovnost a chuť zápasy vyhrávat – a podle průběhu utkání to byla dobrá volba a první správné rozhodnutí gauče.
Tým byl od první minuty správně koncentrovaný a ukazoval soupeři, že v Mohelnici basketbal hrát umíme. Po lehce nervózním začátku jsme začali předvádět naši hru – dobrou obranu, rychlé přechody do protiútoku a hlavně přihrávky na lépe postavené hráče. Soupeř se snažil zvýšit agresivitu, někdy i zákeřnost – klasika u Olomouce. Náš tým se ale nenechal rozhodit, přidával koš za košem a agresivitou se soupeři minimálně vyrovnal.
Nakonec z toho byla dvě celkem pohodlná vítězství, která by se ale nezrodila bez poctivého přístupu k naší hře. Kapitánka šla ve všech směrech příkladem – kvalitní obrana, přihrávky, zakončení i fyzický výkon. To tým strhlo k danému výsledku. Moc se mi líbil i výkon Pavla Zapletala, který začíná využívat svou výšku a sílu ve prospěch našeho týmu. Jen tak dál.
Nakonec už jen zakleknu k oknu s výhledem na nebe a poprosím o lepší zdraví našich hráčů pro zbytek sezóny.
Váš hrdý gauč
