Po domácím zápase s Lipníkem, jsme se dočkaly i prvního výjezdu do Olomouce. Hned na začátek jsme poznali pohostinnost domácích - rodiče vyzout do ponožek a děti bez pití na lavičce. Toto jsem ještě nezažil, ale co, vše je jednou poprvé. My přijeli ale za basketbalem a na to jsme nezapomněli.
První zápas byl z naší strany veden basketbalově, hráli ti nejlepší a přípravka čekala na svou šanci. Skóre narůstalo a ke konci už jsme si dovolili i protočit všechny hráče. Průběh zápasu byl bez problémů a my jsme ukázaly to, co trénujeme - rychlé vyvezení míče, agresivní obrana a hodně zakončení, i když ne moc úspěšné.
Druhý zápas už byl v plánu protočit všechny hráče z týmu. Přípravka se Olomouce nezalekla a dokázaly se jim vyrovnat. První poločas jsme ještě prohrávaly, ale po zlepšení obrany ve druhém - hráči přesně splnili, co jsme s trenérem požadovaly - se skóre otočilo a my dovedli i druhý zápas k pohodové výhře.
Speciálně chci pochválit hráče Šimona Zapletala. Co ten předvedl ve druhém zápase bylo na spokojené pokývání hlavou a potlesk. Vyvezení míče, zakončení, asistence do vyložených pozic, přehled ve hře a hlavně jeho obrana, kdy Olomouc nedokázala přejít polovinu hřiště, byly fenomenální, jen tak dál. Jsme rádi i za hráče z přípravky, kteří ukázali své dovednosti a chuť se porvat o výsledek. Speciální poděkování patří Mirovi Hukovi za výpomoc s vedením zápasu. Díky moc.
Zápasy nám ukázaly i nedostatky, zejména v úspěšnosti zakončení, na tom budeme muset zapracovat.
Opět dalšímu soupeři ukážeme kouzla Pikatchu a výhra bude zase naše.
Váš spokojený gauč Aleš Eda T.
