Přes brzké ranní vstávání jsme vyrazili po minulé „valašské jízdě“ na půdu jednoho z lídrů naší soutěže do Olomouce v dobrém rozpoložení a snad i s trochou nabytého sebevědomí. Jak je letos již standartem, sestavu nám „vyztužily“ 3 dívky z nabitého holčičího družstva.
Těžko určit do kdy v nás nějaké to sebevědomí zůstalo, zda do cedule s nápisem Olomouc, nebo do rozcvičení a pokukování na již některým známé tváře z loňských zápolení, či do konce první čtvrtiny, která byla ze všech osmi hracích obdobích asi tou nejpovedenější. Postupem času se totiž nejen sebedůvěra, ale také nasazení, bojovnost, odhodlání a vůbec chuť hrát nebo se „porvat o výsledek“ vytrácely, pokud tedy na začátku nějaké byly.
Tyto atributy, které nás zdobily při minulém zápase „někam“ zmizely. Na jednu stranu je zřejmé, že pokud čelíte soupeři, který je podobné výkonnosti a hraje se vyrovnaně, pak se motivace vydat ze sebe maximum určitě hledá snadněji. Nečekali jsme, že domácí „rozneseme na kopytech“, ale představovali jsme si, že se mu postavíme s odhodláním mu to co nejvíce znepříjemnit. Rádi bychom viděli, kdyby se kluci dovedli „hecnout“ nejen „vidinou“ výhry, ale i třeba chutí „popasovat“ se co nejlépe s výkonnostně lepšími týmy, protože i tím se mohou sami zlepšovat. A upřímně řečeno, s takovými se potkáváme častěji …
Pokud se kluci alespoň dívali, tak soupeř nás předčil nejen nasazením a dravostí, ale také dynamikou, jednoduchostí a přímočarostí. Jestli si něco vzít z tohoto dvojzápasu, tak například to, že není třeba nutně pro hru „jeden na jednoho“ zvládat prohazovat si míč mezi nohama nebo za zády, nebo několikrát změnit směr, ale mnohdy stačí rozhodnout se pro jednoduchou kličku a s maximální dynamikou a důrazem „jít přímo do koše“.
K výsledkům není třeba detailnějšího komentáře, soupeř vyhrál rozdílem „třídy“, v prvním zápase nám nadělil i nepopulární „kilo“, přestože v poločase to bylo relativně „přijatelných“ 40:14. Jak již bylo naznačeno, výsledek není v tomto případě tak podstatný, jen bychom si přáli vidět trochu méně „odevzdaný“ výkon a třeba chuť se prosadit alespoň dílčí povedenou akcí namísto „rozhazování rukama“ a „protáhlých obličejů“ …
Abychom nebyli jen kritičtí, určitě je třeba věci brát i s nadhledem a humorem a užívat si i drobných maličkostí, pokud se příležitost naskytne. Jak již bylo zmíněno, tak se nám povedl úvod do zápasu. Přečkali jsme bez úhony první útok domácích a v protiútoku se zmíněným zbytkem sebevědomí vytáhl Franta Sedlačík z „kapsy“ pozůstatek „střeleckého prachu“, co tam zřejmě ještě zbyl z Valmezu a prohodil míč soupeřovou obroučkou.
Takže na velké světelné tabuli v hanácké metropoli na chvíli svítil výsledek ve prospěch „outsidera“ z Mohelnice! Věc nevídaná. Aniž bychom se nějak domlouvali, tak s vědomím pravděpodobnosti, že jde o „ojedinělý úkaz“, ozval se z trenérského „koutku“ u naší střídačky „unisono“ pokřik známý spíše z jiného sportu: „Pískej konec!“ Rozhodčí s profesionálním „pokerfacem“ ovšem na tuto „radu“ včas nereflektoval … a později už bohužel neměl příležitost to napravit :-(. Každopádně to ale vypadá, že naše trenérské duo minimálně „jede na stejné vlně“!
Aby bylo patrné, že se snažíme na všech frontách seč to jde, tak ještě zmínka o naší „bafuňářské“ černé práci. Tentokrát nás poprvé pískala jako rozhodčí naše odchovankyně a stále aktivní hráčka Adéla Lávičková, (nejen) na mohelnických palubovkách známá jako „Židle“. Hned jak jsme se to dozvěděli, začali jsme „kout železo, dokud bylo žhavé“. Nabídli jsme Židli individuální dopravu na zápas luxusní limuzínou s řidičem s dohodou, že nám „upíská“ alespoň jednu výhru! Nelze ji upřít snaha, ale nakonec nelze než souhlasit s jejím omluvným komentářem, že „90 bodů se upískat nedá“. Pro tentokrát jsme tedy byli ještě shovívaví a odvezli Židli i zpět, ale doufáme že bude pilně sbírat zkušenosti a příště už to klapne …
Takže vzkaz na závěr … příště minimálně jedna výhra nebo jedeš domů vlakem, Židle!
Výsledky zápasů:
BCM Olomouc A – BK Mohelnice 102:18
Body v zápase: Franta Sedlačík 10b, Tomáš Fuchs 4b, Oskar Vaňák a Mirek Strachota po 2b, Sofie Kunertová, Nicol Ranglová, Simona Nejedlá, Tomáš Nosek, Jakub Slepička, Phan Dang Toan, Rudolf Delie, Jakub Moťka a Vojtěch Slepička bez bodu.
BCM Olomouc A – BK Mohelnice 74:15
Body v zápase: Jakub Moťka 10b, , Tomáš Fuchs 4b, Franta Sedlačík 1b, Oskar Vaňák, Mirek Strachota, Sofie Kunertová, Nicol Ranglová, Simona Nejedlá, Tomáš Nosek, Jakub Slepička, Phan Dang Toan, Rudolf Delie a Vojtěch Slepička bez bodu.
Trenéři: Martin Moťka, Zdeněk Slepička
